Nebe je modré, tráva je zelená a co je mezi tím?

Výstavy 20 února, 2023

Galerie Špejchar – Chomutov 2023

autorky: Alice Nikitinová, Hana G. Sommerová, Karolína Šulcová, Petra Švecová
kurátor: Adam Hnojil

Pro umělce, který uvažuje o věcech přírody a tématech z nejbližšího okolí, je důležité nalézt především nový úhel pohledu. Pozici zároveň fixující rovnováhu a stabilitu lidského vědomí, která může tvořit součást tohoto světa bez minulosti s vizí nadčasovosti a srozumitelnosti v budoucnosti. Pozici, jež je v neustálém dialogu s tím, co je lidské. To, co je ve světě nového, přináší umělec svou originální tvorbou, hnán naléhavou potřebou neustálé analýzy. Všechny čtyři autorky k tomuto zkoumání přistupují po svém.

Alice Nikitinová ve své tvorbě akcentuje především obyčejné věci, přičemž se velmi často soustředí na detail. Jde o vyváženou tvorbu, kdy její zjednodušující a abstrahující formy balancují na hranici geometrické abstrakce. Její vyjádření se blíží znaku. Hana Sommerová je bytostnou koloristkou, pro kterou jsou zásadní vlastní barevné kvality. V přírodních motivech detekuje záři, jas a světlo. Podstatné jsou pro ni posuny barev stejně jako abstraktní barvy, které ale stále odkazují k realitě. Linie mají svoji plastickou tíži a organizují rytmiku obrazů. Karolína Šulcová ohledává blízkost něčeho známého. Její práce se pohybují mezi snem a domovem a jsou prodchnuté nostalgií melancholií. Jsou důvěrně horoucí, tiché a hlubinné. Petra Švecová moderuje dialog tvarů, který, uvažujeme-li o jeho morfologii, je ryze semiabstraktní. Ryze malířská forma je zhmotňována velice subtilním malířským rukopisem, v němž se uplatňuje ryzí lyrická kvalita barevných vztahů a malířského provedení.
Blízké je jim tak redefinování realistických forem. Námětem je pro ně lidství bez předsudků, život sám ve své jednotě a jedinečnosti. Jejich vyjádření je vitálně naléhavým vědomým procesem, probíhajícím aktem sebeuvědomění a sebedefinování. Jejich pojetí svědčí o originalitě děl a hlubokém povědomí, s nímž se vyvíjely jejich jedinečné umělecké trajektorie. Je to výstava, která k nám vypraví o lidské zkušenosti a okouzlení s pokusem dosáhnout poetických vrcholů vyjádření identifikující se s vizionářskými a transcendentalními prožitky. Z jejich kompozic promlouvá zobrazení prostých a nehlučných čistých objektů bez sémantických konotací. Transcendence formy oproti iluzornímu a neustále se proměňujícímu nahodilému světu empirické reality.


text: Adam Hnojil

Spánek – Studio BUBEC Art Safari, 2022

Výstavy 18 února, 2023

vystavující: Erika Bornová, Barbora Dayef, Žofie Eder, Žanda Gebauer, Jolana Havelková, Barbora Lexová, Nikola Ivanov, Libuše Jarcovjáková, Alena Kazetelová, Linda Klimentová,  Marie Ladrová, Kateřina Nová, Míla Preslová, Tomáš Skála, Agáta Slámová, Daniel Suška, Karolína Šulcová, Benedikt Tolar, Jakub Orel Tomáš, Lucie Vítková, Klára Vlachová, Martin Žák a Kamila Ženatá

kurátorka: Daniela Kramerová


Spánek je v umělecké oblasti téma vytěžované zejména v symbolické rovině v souvislosti s tematikou snu, nevědomí, hloubkovou symbolikou přístupnou skrze stavy rozostřeného vnímání v krajní poloze související se spánkem věčným. Kromě psychologicko-symbolické roviny přistoupíme k tématu i v souvislosti se současným vztahováním se ke konstruktu spánku ze sociologických a biopolitických hledisek, zabývajících se „přirozenou“ a konstruovanou podobou spánku, právem na spánek, spánkem jako novodobým luxusem. Dotkneme se spánku jako metafory stavu jednotlivce i společnosti. Připomeneme aktuální uměleckou tematizaci odvrácené strany zdravého spánku – spánkové poruchy, nespavost, spánkovou paralýzu, lucidní snění.

Ostrost smyslů

Výstavy 16 února, 2023

Galerie Toyen – Praha 2022

autorky: Hana G. Sommerová a Karolína Šulcová
kurátorka: Lenka Štěpánková


Témata, se kterými autorky pracují, jsou silně spjata s tělesným až, smyslovým prožitkem, který může spouštět příslušné procesy v těle. Například stmívaní v lidském těle vyplavuje hormon spánku – melatonin a umožňuje nám tak připravit se na spánek. Sluneční svit zase naší pokožce pomáhá produkovat vitamin D, který je nezbytný pro náš imunitní systém. Název výstavy Ostrost smyslů tak můžeme brát jako doslovnou metaforu smyslového působení obrazů na diváka.
Městská krajina, umělé osvětlení jsou součástí míst, která nejvíce zobrazuje malířka Karolína Šulcová. “Pro mě je tam stěžejní vystihnout nějakou barevnou tmu. Baví mě to číst – číst krajinu.” V tichu a setmění nalézá své motivy, které pak pomocí pastelu, nebo olejových barev citlivě přenáší na papír, nebo plátno. Spolu s přeneseným motivem přenese i nás diváky do “Svého místa, které objevila a nadchla se pro něj.”
Intimní spojení s krajinou navazuje umělkyně Hana Sommerová. Podnět k tvoření nehledá daleko, před exotickými místy dává přednost krajině všedních dnů. Promlouvá k ní za humny domu, kde žije: “Vše, co do mě otiskuje, já přirozeně vracím zpět.”
Obě malířky vnímají krásu v obyčejnosti, oslavují v obrazech barvu, nemají časové zařazení, nespěchají se tendenčně zalíbit. Jsou v něčem naprosto svobodné, ačkoliv mají své jasné záměry, ty jsou zřetelné v jejich rukopisech.